Slezskoostravský hrad se stane místem, kde proběhne cyklus pěti přednášek zaměřených na dějiny Ostravy pro laickou i odbornou veřejnost
Cyklus pěti přednášek má široké veřejnosti představit regionální kulturní dědictví. Přednášejícími jsou renomovaní vědci z Ostravské univerzity.
Přednáška se zaměří na představení mimořádně zajímavé osobnosti Jindřicha Viléma Vlčka z Dobré Zemice a Hlučína (1665–1739), majitele Klimkovic, který se díky úspěšné kariéře císařského generála a diplomata zásadně zasloužil o přerod lokálního panského rodu Vlčků z Dobré Zemice a Hlučína v jeden z nejpřednějších aristokratických rodů habsburské monarchie. Hrabě Vlček během svého života získal řadu majetků, mezi něž patřilo také tehdejší panství Polská Ostrava, které se později stalo hospodářskou základnou rodu a primárním zdrojem jeho bohatství.
Rektorát Ostravské univerzity sídlí v budově postavené v roce 1900 jako klášter kongregace Milosrdných sester sv. Kříže. Přednáška připomene jejich působení v Ostravě a bude se věnovat i architektuře a umělecké výzdobě kláštera a kaple. Po likvidaci kláštera a nucené deportaci sester v roce 1950 přešla budova pod správu VŠB. Krátce fungovala jako internát, po adaptaci zde sídlil rektorát VŠB, následně děkanát Pedagogické fakulty a od roku 1991 rektorát Ostravské univerzity.
Přednáška se pokusí populární formou představit rozvoj Ostravy a okolních měst a obcí nejen jako významných středisek hornictví a hutnictví železa, ale také jako důležitých center petrochemie, těžké chemie, těžkého strojírenství a dalších průmyslových odvětví. V diskuzi nezůstanou stranou ani otázky sociální či demografické.
Současná krajina Slezské Ostravy se skládá z mnoha vrstev, z nichž většinu běžný návštěvník neumí odhalit. Vedle sebe tak můžeme najít zbytky původní přírody, předindustriální zemědělské krajiny, průmyslové areály i moderní město. Mnohá zajímavá místa upadla v zapomnění, jejich hodnoty jsou skryty a čekají na své znovuobjevení. Na přednášce vám Jan Lenart ukáže alespoň jejich zlomek.
Přednášející ve svém příspěvku mapuje vývoj principů a přístupů k provázení na hradech a zámcích, zejména v období druhé poloviny 20. století. Monitoruje zásadní faktory, které ovlivňovaly tvorbu průvodcovských textů z obsahového hlediska i vzhledem k jejich formální podobě. Zabývá se možnostmi zpřístupnění objektů i základními regulemi průvodcovské praxe. Autorka příspěvku zároveň přiblíží možnosti a úskalí zpřístupnění Slezskoostravského hradu.
Přednášky se konají v malém sále, vstup je v ceně vstupenky na hrad.
Aktuality můžete sledovat v jednotlivých událostech na FB profilu Slezskoostravského hradu.
