AKTUALITY ZE SLEZSKOOSTRAVSKÉHO HRADU

ZACHRÁNILI JSME SOJKY – A TO DOSLOVA
Po minulých silných deštích a bouřkovém počasí jsme našli pod javorem, který se tyčí na nádvoří hradu spadlé hnízdo malých ptáčků. Jejich rodiče je opustili a tak jsme uznali, že by takto brzy zahynuli. Přivolali jsme záchrannou stanici zvířat z Bartošovic a byli velmi překvapeni, když nám oznámili, že se jedná o mladé sojky, které jsou v současné době velmi vzácné a navíc v tak rušném prostředí Slezskoostravského hradu je zcela ojedinělé, že si vytvořily své hnízdo.
Jsme velmi rádi za jejich záchranu a také za to, že Slezskoostravský hrad poutá nejen návštěvníky z České republiky a zahraničí, ale také tak vzácné ptactvo jako jsou sojky.:-)
*26.7.2010
 

POKUS O VYTOVŘENÍ NOVÉHO REKORDU - můžete být u toho
Na hradě máme již mnoho originálních dřevěných soch a dokonce 2 unikátní deskové dřevořezby. Co tak vytvořit rekord, zrodil se v hlavách pana ředitele Karla Burdy a polského řezbáře Jana Czupryniaka nápad. A nebylo daleko od námětu rekordu, čím zpříjemnit prohlídku hradu návštěvníkům.
10 dní se bude řezat z jednoho kmene topolu nejdelší český dřevěný řetěz motorovou pilou o předpokládané délce 35m. Pokud vše půjde, jak je naplánováno, tak 25. září 2010 v době konání „Festivalu dřeva“ bude rekord ukončen a za účasti porotců z Agentury Dobrý den z Pelhřimova, která české rekordy a kuriozity eviduje, vyhlášen nový český rekord. Pokud si nechcete tuto zajímavou akci nechat ujít, přijďte se podívat na Slezskoostravský hrad a podpořit tuto ojedinělou událost. Těšíme se na vás!
*21.7.2010
 

UPOZORNĚNÍ: po dobu konání Shakespearovských slavností (20.7. - 11.8.2010), bude hrad otevřen pro klasickou prohlídku v těchto časech:

Děkujeme za pochopení a těšíme se na Vaši návštěvu.
*21.7.2010

HRAD MÁ NOVOU SOCHU - hledáme pro ni jméno
Slezskoostravský hrad má novou sochu, nemáme však pro ni stále jméno, proto všechny čtenáře a návštěvníky hradu žádáme o pomoc při pojmenování naší nové sochy, avšak pozor, tentokrát ne dřevěné, jak je na hradě zvykem, ale železné.
  Železnou sochu o velikost 1,8m vytvořil umělecký kovář David Sekula. Pracoval na ni téměř 4 týdny, socha váží neuvěřitelných 100kg a tyčí se nad novou přístavbou hradu – Hradní terasou Slezskoostravského hradu jako hlídač tohoto nového objektu.
Socha má podobiznu loupežníka a budeme rádi, když nám pomůžete pro první železné, - sochařské dílo na hradě, najít zajímavé jméno. Své návrhy zasílejte na e-mail: petra.filipova@cerna-louka.cz. Děkujeme a těšíme se na vaše nápady.
23. 6. 2010
 

INDIÁNI NA HRADĚ
Víte jak žili indiáni, jak jedli, komunikovali, jak se oblékali, čím se živili? Nevíte? Od úterý 15. června si můžete v Galerii Slezskoostravského hradu prohlédnout vše z jejich života. Prohlédnou si unikátní 150let starou kanoi, které jsou pouze 2 na světě a sáhnout si na jednotlivé exponáty – zkrátka si život indiánů vyzkoušet.
Těšíme se na Vás a věřte, budete sami překvapeni, jak jednotlivé kmeny žily a na chvíli zapomenete na přetechnizovaný dnešní svět.
* 17.06.2010

MOHYKÁNI V OSTRAVĚ – legenda pokračuje

Zveme Vás na unikátní interaktivní výstavu legendárních indiánských kmenů Mohykán, Mohegan, Pequot. Přijďte se seznámit s historií i současností těchto národů.
Výstava se koná od 15. června do 20. listopadu 2010 v Galerii Slezskoostravského hradu.

O výstavě
Autoři dobrodružných románů nechali Mohykány vyhynout. Opak je však pravdou nejen,že přežili genocidu svého národa a dokonce přes všechny rány osudu nejen přežili do dnešních dnů, ale udržují si svůj jazyk a kulturu. Dokonce se naučili bojovat zbraněmi svých bývalých nepřátel. Jsou zdatnými podnikateli a tvrdě konkurují tehdejším bílým dobyvatelům. Do osudu tohoto národa zasáhla i činnost našich Moravskoslezských rodáku misionářů.
Ojedinělá výstava, interaktivního charakteru, kdy si mohou návštěvníci některé exponáty osahat, prohlédnout interiér chýše, skalpové kadeře atd. Tato výstava má premiéru v české republice a ukazuje historickou skutečnost in nátura, bez příkras romantizujících románů.Perlou v expozici je unikátní originál kanoe z březové kůry, ale i ostatní exponáty kolem roku 1790 až 1850.
*09.06.2010

DOBRÁ ZPRÁVA pro návštěvníky Slezskoostravského hradu a areálu Miniuni - svět miniatur Ostrava. Od 1.6. do 31.8.2010 jsou oba areály otevřeny také v pondělí, tedy každý den. Přejeme Vám příjemnou prohlídku a hezké zážitky.

* 1.6.2010

6. VÝROČÍ OTEVŘENÍ HRADU SE BLÍŽÍ – JIŽ TENTO VÍKEND!
A jak letošní výročí oslavíme?
Přijeďte 15. a 16. května a setkejte se s husitskými bojovníky. Na nádvoří, v aréně, před hradem a před věží budou čtyři venkovní scény. Na jedné se bude šermovat jako o život, jiná bude předvádět divadlo, kejkle, tance a dobovou muziku, dobovou husitskou bitvu a turnajové kolbiště najdete na třetí a čtvrtá – to bude pravý husitský tábor s vozy, stany, venkovní kuchyní, ale i s ukázkami ze života vojska.
Na dalších místech budou stánky dobového jarmarku, další hudebníci a pouliční tanečnice, vojska předvedou „maršparádu“ a až se setmí, nebude chybět ani velkolepá ohňová show s večerním sobotním ohňostrojem. Že se bude na mnoha místech opékat a grilovat maso, v ošatky se naplní koláči a buchtami, všude poteče pivo a bude něco i pro řidiče a děti, to je jasná věc, neboť každé výročí se musí náležitě oslavit.
Přijďte a věřte, že to bude stát za to! Těšíme se na Vás!

* 12.5.2010

V HRADNÍ PEVNOSTI SE REKONTRUUJÍ ČARODĚJNICE
V pevnost na hradě mají své sídlo čarodějnice a správa hradu se rozhodla, že je po šesti letech trochu inovuje a vylepší. Novým tématem čarodějné expozice bude „Čarodějnice vaří“. Čarodějnice budou návštěvníky seznamovat s recepty svých pokrmů, které budou reálné i vymyšlené. Lidé budou moci hádat, které z nich se možná vařily a které jsou pouze pohádkové – čarodějnické.
A s jakými recepty se můžete seznámit? Přineste si papír a tužku a můžete si zapsat návody na dobroty jako je Žabí slina, Poletušin věčný nápoj, Kozičkový sirup, Moji utopenci a další.. Takže kdo se chcete naučit vařit čarodějnické lektvary a jiné pochutiny, máte příležitost, protože nové expozice budou zpřístupněny od soboty 15. května.

* 12.5.2010
 

UPOZORNĚNÍ PRO NÁVŠTĚVNÍKY: od 4. do 14. května bude Muzeum čarodějnic na Slezskoostravském hradě uzavřeno z důvodu rekonstrukce. Děkujeme za pochopení. 

* 03.05.2010

ČARODĚJNICE REJDILY NA HRADĚ
Páteční létání (30. dubna 2010) na koštěti, čarodějnickou diskotéku, ohňovou show, výuku bretaňského tance, zapálení vatry a pálení čarodějnic – to všechno mohli zažít návštěvníci Slezskoostravského hradu, kterých přišlo celkem 5 250. Děkujeme všem za návštěvu hradu a zveme Vás na další hradní setkání 15. – 16. května, kdy proběhnou Hradní slavnosti k 6. výročí otevření hradu.
Více informací o Hradních slavnostech
* 3.5.2010

PÁLENÍ ČARODĚJNIC ANEB FILIPOJAKUBSKÁ NOC
Čarodějové, čarodějnice, čarodějčata, připravte si svá košťata, neboť 30. dubna a sled všech čarodějnic se blííížííí.
Čekáme Vás všechny v pátek 30. dubna od 17.00 hodin na nádvoří Slezskoostravského hradu k již tradičnímu čarodějnému reji, kde nebude chybět program v podobě soutěží, která z nás je nejkrásnější, ohňová show, diskotéka a spousta další zábavy. Těšíme se na vás!
*15.04.2010

VELIKONOČNÍ JARMAK POTĚŠIL DĚTI I DOSPĚLÉ
O víkendu 27. – 28. března proběhl na Slezskoostravském hradě Velikonoční jarmark. Je to tradičně první jarní akce, která se na hradě koná a každoročně velmi navštěvovaná, neboť většina z nás cítíme potřebu se jarně nadechnout a po dlouhé zimě strávit delší čas venku, zvlášť když svítí sluníčko a to právě tento víkend vyšlo. Sobota byla slunečnější a přilákala větší počet hostů k návštěvě hradu.
Návštěvníci se opravdu nenudili, mohli se zúčastnit různých soutěží a to jak děti, tak dospělí, poslechnout si lidovou hudbu a poskočit při lidových tancích. Velikonoční inspirace nechyběla v mnoha stáncích a dobrot k zakousnutí bylo více než dost.
Věříme, že všichni, kteří navštívili hrad tento víkend byli spokojeni a odnesli si to, co jsme pro ně připravovali – dobrou náladu, zážitky z kulturního programu, ale především velikonoční inspiraci s nádechem jara.
Těšíme se na vás při další akci na hradě, která proběhne 30. dubna, kdy pro vás připravujeme již tradiční PÁLENÍ ČARODĚJNIC, aneb Filipojakubská noc.

*29.3.2010
 

PRVNÍ JARNÍ AKCE NA HRADĚ JIŽ TENTO VÍKEND!
27. - 28. března 2010

Na rozdíl od jiných hradů a zámků v České republice, které otevírají 1. dubna, náš Slezskoostravský hrad je přístupný pro veřejnost již od února a proběhlo na něm spousta zajímavých akcí.
Avšak ta, na kterou se většinou všichni těšíme je předvelikonoční jarmark, na který bychom vás chtěli srdečně pozvat.

Je již tradicí, že sezóna na Slezskoostravském hradě začíná právě touto příjemnou jarní akcí s názvem VELIKONOČNÍ JARMARK, načasovaná přesně před Velikonočními svátky, abychom načerpali a vychutnali si atmosféru jara. V letošním roce však této akci již přecházela Masopustní sobota plná jídla, pití a maškar, ale to byla ještě zima, jaro je před námi a je třeba se ho pořádně nadechnout.
Velikonoční jarmark si za dobu svého konání získal spoustu návštěvníků a těší se velké oblibě a každoročně hrad navštíví více než 11 tisíc lidí během víkendu.

Také v letošním roce pro vás připravujeme bohatý program - pro nejmenší loutkové divadélko, dále lidové tance a zpěvy, soutěž o velikonoční vajíčko, uvidíte žongléry a komedianty a to vše doplní pravý velikonoční jarmark s chutným občerstvením a tradičními velikonočními pochoutkami a ukázkou řemesel.
V letošním roce navíc můžete ochutnat pravou velikonoční zabíjačku – jelita, jitrnice, uzené a jiné dobroty.

Na jarmarku načerpáte inspiraci jak vyzdobit letošní velikonoční vajíčka, vázy, košíčky a jiné tradiční výrobky.

Věřte, že tento víkend na Slezskoostravském hradě bude stát opravdu za to, neboť na hradě bude téměř 80 lidových stánků s tou nejzajímavější nabídkou, nebude chybět dobrá nálada, jarní atmosféra a vůně perníků.

Pokud nemáte na 27. a 28. března ještě program, určitě si tuto příjemnou jarní akci nenechte ujít! Otevřeno bude od 10 do 18 hodin.Těšíme se na Vás! Podbobný časový program najdete na stránkách hradu.

* 22.3.2010

TISKOVÁ ZPRÁVA

Příprava realizace projektu „Úprava okolí Slezskoostravského hradu“ – II. etapa

V rámci realizace projektu „Úprava okolí Slezskoostravského hradu“ bylo přistoupeno k prvnímu kroku, který spočívá v přípravě dotčeného území a to v pěstební probírce dřevin včetně keřových skupin, likvidaci pařezů a terénních úprav. Projekt „Úprava okolí Slezskoostravského hradu“ je zpracován a komplexně řeší úpravu celého území okolí hradu.

K tomuto prvotnímu kroku bylo přistoupeno především z toho důvodu, aby při zahájení vlastní realizace projektu nebyly bržděny a omezeny práce v důsledku období plné vegetace, kdy kácení dřevin není povoleno.

Práce, které provedla společnost Ostravské městské lesy, s.r.o., byly úspěšně provedeny a území je připraveno pro realizaci připraveného záměru.

*27.01.2010
 

SLEZSKOOSTRAVSKÝ HRAD SE UMÍSTIL NA 18.MÍSTĚ

Podle základních statistických údajů o kultuře v České republice, kdy předmětem statistického zjišťování jsou památkové objekty zpřístupněné návštěvníkům za vstupné se Slezskoostravský hrad za rok 2008 s počtem návštěvníků 132 709 umístil na 18. místě. Za sebou nechal známé památkové objekty jako jsou Hrad Bouzov, Hrad Trosky, Hrad Loket, Hrad Pernštejn a další.

Slezskoostravský hrad je otevřen pro veřejnost šestým rokem a jsme velmi rádi, že si získal takovou oblibu a úspěch.

Děkujeme všem návštěvníkům za jejich návštěvu a pro rok 2010 opět připravujeme spoustu zajímavých programových akcí k příjemnému strávení volného času pro celou rodinu.

* 27.01.2010

Napsali nám!
Poděkování personálu Slezskoostravského hradu a Domova pro seniory Sluníčko

Vážení,
Dne 5.1.2010 jsem se zúčastnila s dalšími obyvateli našeho domova výstavy betlémů na Slezskoostravském hradě. Velice se mi to líbilo, proto jsem chtěla, s pomocí sociální pracovnice, sepsat tento děkovný dopis, který chci věnovat jak personálu hradu, tak personálu našeho domova. Na hradě byli dva muži, kteří se o mne krásně starali, pomáhali mi, skoro mne nesli. Personál hradu se k nám choval prostě naprosto super. Chválím i doprovod z domova, který tam s námi byl – uměly nám pomáhat, jsou srdečné, příjemné, člověk byl jak v jiném světe, umějí jednat s lidmi. Bylo to krásné.
Výtvory se mi velice líbily a ti lidé, co to vyrábějí, jsou úplní umělci. I úprava hradu je obdivuhodná. Doporučuji každému, kdo hrad ještě nenavštívil, ať jej navštíví, je to krásná věc, na to nikdo nezapomene. Obdivuji lidi, co pracují v našem domově i na hradě, to každý nedokáže. Přeji hradu velkou návštěvnost a domovu děkuji, že se o nás stará a že nám umožňuje účastnit se takových krásných věci. DOPIS V PŮVODNÍM ZNĚNÍ
Wladislava Pechová, uživatelka Domova pro seniory Sluníčko
V Ostravě dne 11.1.2010
 

Výstava Betlémů opět sklidila velký úspěch

9. ročník výstavy Betlémů navštívilo přes 16.000 návštěvníků. Aranžmá i vystavované exponáty betlémů sklidili opravdu velkou pochvalu jak od široké laické veřejnosti tak i odborníků – betlémářů. Dětem se nejvíce líbil Mechanický betlém od p. Kubicové a Keramický betlém od dětí ze ZŠ Šeříkova, Ostrava. Dospělí obdivovali Historické betlémy od p. Valenty, Betlém – Strom Života od p. Beneka Horsta a samozřejmě betlémy z vápence od p. Soremského. Děkujeme všem, kteří se na výstavě podíleli, především betlémářům, ale také Vám, kteří jste výstavu navštívili a doufáme, že zůstanete výstavě Betlémů věrni a u příležitosti letošního 10. ročníku se na Slezskoostravském hradě opět uvidíme.

*12.01.2010

Počátek betlémů
Naše výstava se vám jako každý rok líbí, užíváte si vánoční nálady, ale zapřemýšleli jste někdy, proč a jak betlémy vznikly? Zde, prosím, pár informací…
Čeština jako snad jediný jazyk na světě má pro pojem, který neodmyslitelně patří k Vánocům, hned dva výrazy: betlém a jesličky. Autorem toho dnes sošného seskupení je František z Assisi, který v italské Umbrii přivedl živého oslíka a vola k jeslím, aby u nich jako u oltáře odsloužil štědrovečerní mši (neměli bychom si nevšimnout, že k tomu došlo v 13. století, kdy vznikl i náš hrad!). V jižní a západní Evropě se začal zvyk šířit, ale k nám se dostal až v 16. století. Teprve roku 1560 byl poprvé k vidění betlém v našem chápání zásluhou jezuitů u Karlova mostu v kostele sv. Klimenta. Ujal se a brzy se o Vánocích objevoval v dalších kostelech a klášterech. A s osvícenectvím je spojen obyčej stavět jesličky i v městských a venkovských domácnostech, zdaleka ještě ne pod vánočním stromkem, který se k nám dostal později. Domácí jesličky se tradují od konce 18. století a české lidové betlémy jsou dnes proslavené na celém světě.
*23. 12. 2009

Napsali o nás

Lidé uvidí více než sto betlémů
Novinkou tradiční výstavy na Slezskoostravském hradě jsou letos vzácné skříňkové betlémy
(Táňa Kittrichová, Ostrava)
Z keramiky, papíru i kukuřičného šustí vyrobili tvůrci betlémy, které mohou lidé do 10. ledna vidět na tradiční výstavě v galerii Slezskoostravského hradu. Pozornost diváků upoutá i netradiční háčkovaný betlém.
„Betlémů je zde víc než sto. Letošní novinkou je soubor skříňkových betlémů, které mají nevyčíslitelnou finanční hodnotu,“ uvedla za organizátory Petra Filipová…
Nejatraktivnější ozdoba loňské výstavy, Petřkovický havířský betlém od bývalého havíře Tomáše Kudelňaka, nechybí ani letos. V betlému z mořeného dřeva, na němž autor pracoval čtyři roky, poznají návštěvníci těžní věž Dolu Anselm, dnes součást Hornického muzea v Petřkovicích. Jak autor řekl, inspiroval se na Příbramsku, kde je hornická tématika v betlémech častá.
*Sedmička Ostrava, prosinec 2009

Hrad se rozšiřuje
Ostrava je jediným městem u nás, které obnovilo hrad a nyní ho rozšiřuje. Přesně 78 dní trvá stavba nové hradní terasy a předána bude 18. prosince. V současnosti se už nahoře pracuje s modřínovým dřevem, dole v sále se musí chodit hodně opatrně kvůli čerstvě položeným dlaždicím a dokončují se tam další interiérové prvky. A Janusz Czuprzyniak, hradní řezbář, dobarvuje 12timetrovou dřevořezbu, originalitu, která bude určitě na hrad lákat davy.
*13. 12. 2009
 

300 králů na hradě
Protože je tu na výstavě asi sto betlémů a protože k nim vždy patří tři králové, je jich tady na tři stovky: dřevěných, z papíru nebo z šustí, skříňkových, mechanických, moduritových, šamotových, keramických i z vápence, což je betlémská novinka z Polska. Bereme tři krále u Ježíškových jesliček jako samozřejmost. Ovšem ta měla svůj originální a překvapivý vývoj.
Až do 5. století nebyl počet králů ustálen, jen se vědělo, že kráčeli poklonit se Spasiteli a že tím vylekali Heroda. Který pak nemilosrdně vraždil všechny chlapce až do dvou let, neviňátka. Potom už bylo ujasněno, že šlo o tři krále, ale jmenovat se začali až v 8. století – Kašpar, Melichar a Baltazar. A představte si, že až ve 13. století (u nás slavném zlatým a železným Přemyslem Otakarem II.) se zrodil „ten černý tam vzadu“, mouřenínský třetí král. Do té doby byli všichni králové bílé pleti.
*10. 12. 2009
 

Přijďte, až se setmí
Na hradě je hezky pořád, to vám podepíšeme, ale teď před Vánoci pěkno ještě podtrhne stmívání a pak tma. Rozsvítí se plno žárovek, které zdůrazňují adventní čas, stromy se rýsují modře, do toho planou z košů klasické ohňové plameny a všechno podtrhují hudební tóny, které tu předvánoční atmosféru doplňují. Však se přijďte přesvědčit a udělat si hezky.
*7. 12. 2009
 

Půvaby betlémů
Jako každý rok patří závěr roku v hradní galérii výstavě betlémů, které letos přímo navazují na hezkou výstavu karikaturistů. Jako každý rok bude určitě krásná a bohatá, však si projděme materiály, z nichž byly loni betlémy vytvořeny. Dřevěný Valašský betlém (dřevo bylo spolu s papírem na výstavě nejvíc zastoupeno), papírový Ousteckoorlický betlém, Petřkovický hornický betlém, dále pohyblivý betlém, hliněné, keramické, ze šustí, textilní, perníkový, malovaný kámen, v kokosové skořápce, háčkovaný, ve tvaru svícnu, moduritový, z včelího vosku, chlebový, skříňkové, litý bronz, betlém v lodi a ještě jsme nevyjmenovali celou škálu lidské nápaditosti. Letos se zas objeví na výstavě i jesličky z ciziny, opět nebudou chybět naši přední betlémáři z celé republiky a hlavně nezapomeňte, že celoročně lze shlédnout v kapli slezský betlém, který byl pokřtěný právě před rokem v hradní kapli a těžko někde najde srovnání. Takže je vlastně vstupní nabídkou na naši výstavu.
Však si betlémy nebo jesličky (jsme snad jediní na světě, kdo má pro totéž dva názvy!) přijďte i letos prohlédnout za doprovodu koled, hezky se vánočně naladíte. Od 4. prosince, kdy je v pět hodin večer vernisáž. Loni si výstavu vychutnalo asi 18.000 lidí a byli nadšeni. Přidejte se k nim, bude vám hezky, to zaručujeme.
*3. 12. 2009

Napsali o nás:
Popularita hradu roste. A ten roste s ní
Slezskoostravský hrad je jedním z nejnavštěvovanějších míst v zemi. V současnosti se rozrůstá o zcela nové křídlo (Jan Král, Ostrava)
Ještě před šesti lety to byla ruina plná kopřiv a odpadků. Nyní je Slezskoostravský hrad oblíbeným místem výletů. A neustále se rozrůstá.
„Pokud to dobře půjde, budeme v prosinci nebo nejpozději v lednu hotovi,“ říká o stavbě nového křídla Karel Burda, ředitel firmy Ostravské výstavy, která hrad provozuje.
V nové budově jižního křídla hradu vyroste sál pro dvě stovky hostů. Stavbu dělníci obloží kamenem, střechu pokryjí šindelem. „Rozhodně nejde o žádnou rekonstrukci dřívějších staveb. Je to zcela nová věc, přistavujeme hrad ve 21. století,“ upozorňuje Burda. V nově postavené budově se budou konat nejrůznější konference stejně jako svatební hostiny. Současná jediná velká hradní místnost už zájmu lidí nestačí.
„Hrad si vybudoval pověst nového, neošoupaného místa. Konají se tady nejrůznější firemní dny, lékaři u nás dokonce na dálku sledovali provádění operací. Hrad je oblíbený i mezi svatebčany. Už jsme tady měli i deset svateb za den,“ konstatuje Burda.
*Zdroj: Sedmička Ostrava, 19. listopadu 2009

Překvapíme vás
Kdo chodí na hrad pravidelně, zůstane stát v údivu, kdo sem přijde poprvé, rozhodně bude překvapený také. Když nyní vstoupíte onou slavnou branou, jíž druhdy se svým komoňstvem projížděla i princezna Anna Rakouská, po pravé ruce vám zmizí dosavadní zeď, již nahrazuje dlouhá budova pro posezení a nejrůznější aktivity (bude ji zdobit řezbářské dílo, které u nás nemá obdobu!). Stavbě ovšem už roste krov a horní galerie, která doplní dosavadní budovu paláce a hrad se tak stane pestřejší, stavebně i siluetně bohatší.
A kromě toho vás překvapíme a potěšíme svatomartinským vínem, jehož první láhev byla otevřena 11. 11. v 11 hodin. Takže je přijďte okoštovat v podobě bílé, červené i růžové.
*13. 11. 2009
 

 Hrad pestře zní
Když sem teď přijdete na návštěvu, poslechnete si i pracovní koncert. Grunt mu dávají nejrůznější nástroje na stavbě terasy (mimochodem dostala už panelové zastřešení), do toho je nepřeslechnutelné neustálé ťukání z ateliéru řezbáře Czuprzyniaka, kde vzniká dílo pro terasu, které nám bude závidět snad celá Evropská unie. A tento koncert zvuků překrývá středověká hudba znějící celým areálem, případně hlas pana Šárského, když za hrad předčítá knížku „Já, Slezskoostravský hrad.“
*5. 11. 2009
 

17!!!
Ano, vážení, přesně sedmnáct už je hradních dřevěných soch a dřevořezeb, které dle mapky hned u vchodu můžete shlédnout a obdivovat. Všechno samozřejmě začíná Jankem a Lukášem, těmi dvěma mužnými rytíři, kteří střeží vstup do hradu, ale pak zajdete na dalších šestnáct míst a mnohdy uvidíte desítky dřevěných sošek na jediném místě. Třeba v betlému zdejší kaple. Nebo v úžasné dřevořezbě v obřadní síni, kde si říká „ano“ pořád víc mladých lidí.
Polský řezbář Janusz Czuprzyniak tu už zkrátka zanechal úžasně rozměrné a krásné dílo. Přitom na tom největším zrovna pracuje. Chce být hotov před Mikulášem, i loni k tomuto datu odevzdal kapli, a můžeme vám slíbit, že něco takového ještě nikde nikdo v České republice neviděl. Takže máte nač se těšit!
*29. 10. 2009
 

Je tu frmol
I v neděli v podvečer dělníci pilně pracují na hradní terase, která má být zprovozněna do konce letošního roku. Ruch jejich práce ovšem neustále doplňuje zvonění, protože děti objevily nově instalovaný „Zvon splněných přání“. Pořád je v různých zákoutích hradu plno dýní nejrůznějších velikostí, tvarů a zpracování lekavých příšer, tak jak zbyly z letošního pojetí halloweenu. A u studny na nás kouká štika, jak ji vyřezal Janusz Czuprzyniak pro Orlík. Spěchejte, dlouho už tu k vidění nebude, vydá se na panství bývalého pana ministra zahraničí!
*26. 10. 2009

 Hradní pes jubiloval
Již dříve jsme informovali, že každý pořádný hradní pán vždy míval celou smečku psů, kteří byli jeho chloubou a k někomu cizímu se přiblížili pouze na pokyn, většinou aby ho roztrhali. U nás je všechno jinak: pes paní kastelánky oslavil už dva roky, nebýt chlupatý, spletou si ho s teletem, protože jde o velikého staroanglického ovčáka, a stal se miláčkem návštěvníků. Snad i kdyby mu veleli, aby někoho roztrhal, bude se raději mazlit! Bonnie, jak se jmenuje, milují děti a ona miluje je. Dokonce se rozzlobí, když třeba děda cpe svého caparta do kočárku a ten se zuby nehty brání.
*11. 10. 2009

 rad je už nově zabydlen
O výjimečném sympoziu řezbářů a kovářů jsme se už nejednou zmínili. Taky pravidelný čtenář našich webových stránek ví, že se po sympoziu plánovalo s lakováním a konzervací figur a následnou přepravou ze spodního nádvoří nahoru, až na své místo. Jeřáb už je tam umístil a určitě teď potěší každého, kdo hrad navštíví.
U vstupu do paláce nyní všechny vítají dva mniši, kteří dují do trub (škoda, že je neslyšíme, jinak jsou jak živí, akorát o něco větší než my). Když host projde kolem obřadní síně a kaple, už se na něho na terase proti kovárně směje skřítek, který střeží hradní poklad. Pokladnici drží v náručí a každý do ní může nějakou tou mincí přispět, což oceňují zejména děti a říkají si k tomu cink, cink.
Jenže palác má další patro a na konci schodů všem svítí na cestu červený mužíček, legendární to figurka zdejších bájí. Přidal se tím k bílé paní Hermíně, jež tu až pár pátků stojí, stejně tak přibyl železný muž se svou strašlivou okovanou palicí (myšlen tím kyj, nikoli hlava). Navíc je tu nově mimo pověsti zde v patře kapitán strážní gardy a na terase se nabízejí k přisednutí mládenec i dívka laškovně nataženou paží, to aby jí ruku políbil host, který se s ní chce vyfotografovat. Nedivme se, tvůrcem byl polský řezbář a v Polsku se ručka líbá pořád, že ano.
Zkrátka: jestliže jste a v hojném počtu navštívili sympozium a obdivovali jste práci řezbářů a kovářů, teď ji můžete uvidět, jak žije. A je to opravdu paráda, hrad zas získal. Ono propojení ředitel Burda a řezbář Czuprzyniak nese pořád chutnější ovoce.
*7. 9. 2009

Bílá paní přežila věky

Jak už jistě víte, slezskoostravská Bílá paní se opět objevila na hradě, nyní v podání dřevěné sochy Janusze Czuprzyniaka v patře centrálního paláce a s neustálým dohledem nad nádvořím. Celý tým odborníků nyní shromažďuje fakta kolem její existence, my aspoň přispíváme tím, co se objevilo v knížce „Já, Slezskoostravský hrad“, která vznikla úsilím Ostravských výstav a v níž si už dneska čte mnoho milovníků historie:
Prošla-li se tudy bílá paní, vždy nás čekal nečekaný skon. Jako tehdy L. P. 1573 těsně po Velikonocích. A vedou se o té události záznamy, však si je vyhledejte.
Pana Bedřicha Sedlnického navštívil tenkrát pan Otík Stoš, jeho letitý druh. Seděli večer u krbu, v němž praskal a plápolal oheň. Tu pouze hleděli do plamenů jako vy dneska na televizi, tu rokovali, hlavně o starostech kolem zemského zřízení. Pojedli dobře, to ano, ani sklepení s chutným mokem jsme u nás nezanedbávali, a proto už oba urození páni nejednu číši požili. Náhle však vklopýtala do komnaty stará komorná, vyděšené oči v sloup. A volala: „Bílá paní, bílá paní, teď jsem ji v chodbě zahlédla!“
Pan Bedřich zblednul, ba zesinal. Už mu nechutnalo, ani nápoje už neusrknul. „Běda!“ pravil, „někdo z blízkých zemře, já to vím!“
A hle! Ráno se pan Otík posilnil na cestu, objal mého pána a už podkovy jeho koně břinkaly nádvořím. Projeli branou a spustili se k řece. Právě tady se kůň vzepjal, zapotácel a pan Otík spadl do vln. Zavřely se za ním, jen oči pro pláč zbyly Sedlnickým i vdově, paní Kateřině.
*3. 6. 2009
 

Ještě neznáte Xavera?
Xaver Yoachim Zahozenec z Kravař se narodil na přelomu 16. a 17. století jako levoboček jednoho z nevlastních synů Tvorkovských z Kravař, úzce spjatých se Slezskoostravským hradem. Matka ho odložila na jeho nádvoří a zmizela, leč laskavé panstvo se kojence ujalo a umožnilo chlapci vzdělání vojenského směru. Avšak jinoch záhy přestal mít zájem o poctivé žoldáctví za třicetileté války a stal se loupežníkem, o němž se vědělo široko daleko.
Kolik nejrůznějších přepadení provedl? Kolik hradů a zámků poblíž i v širokém okolí vyloupil? Kolik měl levobočků a přátel, kteří spolu s ním stanuli u katova špalku? To všechno se nyní dozvíte na hradě, protože Xaver byl mumifikován, druhdy dvakrát ročně vystavován v pranýři a teď napořád nabídnut návštěvníkům k pohledu hned vedle mučírny. Odkud zní kvílení mučeného, takže si zajisté všichni užijete toho strašlivého spojení!
*25. 5. 2009

Pověst o stromu na nádvoří
Pokroucený javor klen na nádvoří hradu vypadá, jako by tu rostl jenom pár desítek roků, ale skutečnost je podle análů a ještě spíš ústních podání jiná. Zejména úsilím paní kastelánky Špetíkové se zjistilo, že prý byl vysazen po velkém požáru, aby svou zelení oslavil přežití hradu. A velký požár zdejší dvůr postihl roku 1840, kdy sem přijeli Wilczkovi a poslední šlechtický majitel Jan Nepomuk Maria Josef hrabě Wilczek údajně jako malý chlapec vlastní rukou stromek do vyryté jámy zasadil. Zprvu se měl kmínek i jeho koruna čile k světu, později však kořeny narazily na skálu, hledaly si místo a strom se křivil jako kleč v horách. Přesto byl jeho stín vyhledávaný k hrám zvlášť v horkém létě a zvlášť dětmi šafáře a dalších zaměstnanců zámku. Předpokládejme, že ho především malí kluci i nejednou zalévali, když si popustili kaťata.
*24. 11. 2008
 

Hradní kovárna

Hádanka je rozluštěna, překvapení se přidalo k neustálým novinkám z hradu: plápolá, čoudí, voní, cinká a bouchá hradní kovárna, v níž vládne hradní kovář pan David Sekula, který zdědil řemeslo po otci a dneska už toho hodně u výhně a kovadliny umí.

Určitě je nasnadě, proč má hrad svou kovárnu. Copak neznělo v dávnověku nádvoří i přilehlé prostory každého kloudného hradu buchary, perlíky, kladivy i kladívky zbrojířů, mečířů, platnéřů (ti vyráběli brnění, jakož i brníři), cínařů, stříbrníků, železníků, mosazníků a kovotepců, zkrátka v dnešním chápání uměleckých kovářů. Pan Sekula jím je taky, už zdobně kovaná mříž u vstupu do kovárny svědčí, že není žádný začátečník. Po stěnách jsou rozvěšeny nejroztodivnější kleště, kladiva větší, menší, taková i maková, babky, utínky, rohatiny a jak se všechno to nářadí jmenuje, výheň sálá, kovadlina vévodí, kovářský svěrák je pevně zapuštěn do podlahy, počítá se s loučemi a petrolejovými lampami, aby byl dojem vyloupnutí minulosti co nejvěrohodnější.
Terasa paláce ožívá, kovárna bude kovat o víkendech i různých významných událostech, jaké mozoly umějí naskočit si vyzkoušejí i návštěvníci, artefaktů nejrůznějšího druhu a podob bude pořád narůstat. Však mají kovář Sekula a ředitel Burda nápadů, že zas až každý informovaný obdivně kroutí hlavou…